O klientovi a výchozí situaci
SMC je japonský výrobce pneumatických a elektrických prvků pro průmyslovou automatizaci. Ve Vyškově u Brna provozuje jeden ze svých evropských výrobních závodů, zaměřený hlavně na pneumatické válce a ventilové bloky.
Tamní IT oddělení si vyvíjí vlastní interní aplikace v jazyce C#. V době, kdy nás oslovilo, rozjíždělo projekt, který má dosavadní desktopové aplikace převést do jednotného prostředí na platformě .NET. S projektem přišly i nástroje, se kterými tým do té doby pracoval jen okrajově: verzovací systém Git, kontejnery a automatizované nasazování.
Hlavní potíž ale nebyla technická. Vývojáři byli zvyklí pracovat každý na svém a zkušenost s vývojem v týmu neměl nikdo z nich.
Zadání
Manažer IT oddělení Ondřej Moldan nechtěl kurz, po kterém budou všichni umět všechno. Chtěl, aby tým získal společný základ: aby rozuměl tomu, proč se kód verzuje, proč si ho kolegové navzájem kontrolují a proč se vyplatí psát dokumentaci. Cílem jsou řešení, která půjde dlouhodobě udržovat a která nestojí na znalostech jediného člověka.
Vedle technologií proto zadání výslovně zahrnovalo i „měkkou“ rovinu: jak k vývoji v týmu přistupovat, jaké návyky si osvojit a čemu se vyhnout.
Jak jsme školení připravili
Začali jsme krátkým dotazníkem. Osm otázek nám řeklo, co tým umí, v čem programuje, jak dnes používá Git, kde mu aplikace poběží a podle čeho zadavatel pozná, že školení splnilo účel. Podle odpovědí jsme sestavili osnovu a ke každému bloku připravili cvičení.
Materiály jsme napsali jako jednoduchý web, který účastníkům zůstal k dispozici. A protože je sám verzovaný v Gitu a běží v kontejneru, posloužil zároveň jako ukázka toho, o čem byla řeč.
Program: tři a půl hodiny, většina času praxe
Teorie zabrala zhruba třetinu času. Zbytek účastníci strávili na vlastních noteboocích a každý blok směřoval k něčemu, co si sami spustí nebo vyzkouší.
1. Práce v týmu a zadávání úkolů
Než jsme otevřeli terminál, věnovali jsme půlhodinu tomu, na čem projekty padají nejčastěji: špatně pochopenému zadání. Probrali jsme, jak pojmenovat problém, jak formulovat cíl metodou SMART, kdy se hodí vodopádový postup a kdy týdenní sprinty a proč má mít každý úkol právě jednoho zodpovědného člověka.
2. Docker a kontejnery
- rozdíl mezi image, kontejnerem, volume a sítí,
- instalace a první vlastní kontejner,
- Docker Compose: databáze, její správce a WordPress spuštěné jedním souborem,
- reverzní proxy Traefik a vlastní doména na lokálním počítači,
- vlastní image pomocí Dockerfile.
Tým bude v provozu používat Podman, takže jsme se u Dockeru drželi principů, které jsou u obou nástrojů stejné.
3. Git a týmový cyklus
- základní cyklus: změna, commit, push,
- merge konflikt a jak ho v klidu vyřešit,
- větve a práce na vlastní funkci,
- pull request, kontrola od kolegy a merge,
- co do repozitáře nepatří a jak zacházet s hesly.
Co si tým odnesl
Ze zpětné vazby, kterou nám účastníci po školení poslali, vyplynulo několik konkrétních věcí:
- vývojové větve chce tým začít používat v běžné práci,
- do práce s kontejnery teď vidí lépe a má na čem stavět, až bude prostředí připravené,
- v týmu se otevře téma sdíleného přehledu o úkolech,
- materiály ze školení zůstaly týmu jako podklad, ke kterému se může vracet.
Podobné školení připravíme i pro váš tým. Více najdete na stránce Individuální školení na míru.





